Grafit má tepelnou vodivost přibližně 170 W/(m·K). Běžný beton 1,5 až 2,1 W/(m·K), cementový potěr ještě méně. Tepelně vodivý beton vzniká náhradou části kameniva grafitovým zrnem, případně doplněním jemného grafitu do pojiva. Podle publikovaných zkoušek dokáže náhrada desetiny kameniva grafitovým zrnem tepelnou vodivost betonu zhruba zdvojnásobit při zachování pevnosti v tlaku na úrovni běžné konstrukční třídy.
Na rozdíl od elektricky vodivého betonu tady nejde o perkolační práh – tepelná vodivost roste s podílem grafitu plynule. Rozhoduje objem a velikost zrna, ne jemnost.
Silový kabel se při provozu zahřívá a teplo odvádí přes lože a obetonování do okolní zeminy. Tepelná vodivost obetonování tak přímo rozhoduje o proudové zatížitelnosti trasy – čím lépe beton teplo odvádí, tím vyšší proud smí kabelem téct při stejné povolené teplotě jádra. Tepelně vodivý beton umožňuje zvýšit zatížitelnost stávající trasy nebo použít menší průřez kabelu na trase nové.
Tepelná vodivost potěru rozhoduje o výkonu podlahového vytápění. Grafitový potěr rychleji reaguje, vystačí s nižší teplotou otopné vody a lze jej pokládat v tenčí vrstvě. Pro potěry se používá grafitový prášek nebo granulát se zrnem řádově do 1 mm, aby se nezměnily mechanické vlastnosti vrstvy.
Tam, kde je beton sám teplosměnnou plochou – aktivace betonového jádra (TABS), energetické piloty, základové desky s tepelnými výměníky – zlepšuje grafit přenos tepla mezi trubkami a hmotou konstrukce.
Beton je levné akumulační médium a jeho limitem je právě nízká tepelná vodivost. Grafit zvyšuje tepelnou vodivost i objemovou tepelnou kapacitu a používá se ve vysokoteplotních zásobnících tepla – od zásobníků solárních elektráren po ukládání přebytků elektřiny do tepla.
Napište nám prosím a my navrhneme řešení.
Prodej uhlíkatých materiálů v rámci celé Evropy.
